V Česku si rádi a na všechno stěžujeme. Jenže stejně jako se u našeho projektu Pomáhej (s) humorem nesoustředíme na litování lidí s postižením ale na to, abychom všem vykouzlili úsměv na rtech, tak i tady bych ráda na místo stěžování si někoho pochválila, a to vás! Vás všechny, kteří jste si koupili v loňském roce červený nos Konta Bariéry v kavárně CrossCafé, lékárně Dr. Max, knihkupectví Neoluxor, pobočkách KFC a Burger King anebo u čerpací stanice Benzina. Podpořili jste tak totiž lidi s handicapem. To jen díky vám jsme pro ně do speciálního fondu Pomáhej (s) humorem získali čtyřiapůlkrát víc  peněz než v roce 2013.

Ano, je to tak. Meziročně jsme zaznamenali fenomenální nárůst prodeje našich červených nosů. Jistě, nestalo se to samo od sebe. Měli jsme to štěstí, že nám pomohla řada známých osobností, zpěváků, sportovců, ale i obyčejných lidí, kteří se fotili s červenými nosy a sdíleli své fotografie na Facebooku či Twitteru. Mohla bych jmenovat desítky, možná i stovky jmen, ale faktem je, že každý jeden člověk, který si koupil náš nos, pomohl stejně. 3 178 283 Kč, to je částka, kterou se nám podařilo loni získat prodejem nosů. Dalších 163 500 Kč jsme vybrali doprodejem špendlíků, které ještě loni tvořily hlavní nástroj našeho doplňkového merchandisingu k projektu Pomáhej (s) humorem. Jenže čísla jako taková nic neřeknou. Peníze jsou ve finále jen papírky a mince. Proto jsem se rozhodla vám přinést několik příběhů, které se díky těmto papírkům a mincím a vlastně jen díky vám mohly odehrát.

Podpořili jsme jimi například Plaveckou akademii bez bariér. Ta pro lidi s handicapem pořádá (mimo jiné) také intenzivní týdenní plavecké pobyty. A právě jeden z nich se stal pro třiatřicetiletou Lucii velkým mezníkem. Vůbec poprvé od svého těžkého úrazu se totiž vydala na několik dní mimo domov bez rodičů. S pomocí asistentek-dobrovolnic tam Lucka vše zvládla a už teď se těší na další ročník letního kempu. Vím, že si možná řeknete, že o nic nejde, že mimo domov se vydáváte každou chvíli. Jenže pro lidi s handicapem to může být tak vzácné, jako kdybyste vy odjeli procestovat si celou Austrálii. Zvládnout zamknout a odemknout zámek u skříňky, sundat a natáhnout si kalhoty, objednat si dopravu, naučit se řídit auto, pořídit si ho a jezdit v něm, navázat partnerský vztah, řešit rodinné záležitosti – to vše jsou zejména pro lidi po úrazu jako je Lucka klíčové mezníky, které pomáhají nemožné měnit v realitu.

Další příběh nás zavede k Tomášovi, kterému bude letos dvacet let a trpí poruchou autistického spektra. Ten díky penězům, které se vybraly v rámci projektu Pomáhej (s) humorem, získal možnost každodenně se s pomocí osobního asistenta zapojit do jednoduchých činností spojených s přípravou a výrobou chleba. Pro autisty je přitom jakýkoliv kontakt s ostatními lidmi velice náročný. Svět kolem sebe vnímají úplně jinak a ne každý autista je jako Rainman, kterého si většina z nás asi automaticky vybaví. Pro Tomáše je možnost pracovat v pekárně totiž klíčová. Získá tam a upevní si celou řadu dovedností. Kromě pečení chleba, samozřejmě, jsou to zejména sociální a pracovní návyky, které pro autisty při jejich pohledu na svět představují často těžko pochopitelné a složité úkony a vyžadují od nich asi stejné úsilí jako od běžného člověka třeba příprava na maturitní zkoušku.

Konto Bariéry se však nesoustřeďuje jen na překonávání bariér mezi zdravými a handicapovanými. Nemalé úsilí věnujeme i méně viditelné bariéře, která se desítky let tvořila okolo seniorů. Peníze z fondu Pomáhej (s) humorem tak putovaly třeba i do Centra služeb Slunce všem z Unhoště. To je využilo na pomoc rodině paní Růženky a pana Františka. Ti byli ve „Slunci“ přechodně ubytováni, aby jejich děti mohly mezitím dokončit rekonstrukci bytu a zařídit tak nemohoucím rodičům hezčí a pro ně lépe přizpůsobené bydlení.

Je to tak, za každým jedním prodaným nosem se schovává silný příběh konkrétních lidí, kterým jeho nákupem pomáháte. A já jsem nesmírně ráda, že díky rekordnímu nárůstu prodeje nosů takových příběhů mohlo být loni o mnoho více. Na letošek jsou přitom naše plány ještě ambicióznější. Pokud jste si loni našich nosů nevšimli, letos je už určitě nepřehlédnete. Navíc nás začaly oslovovat nové firmy, které naše nosy chtějí ve svých prodejnách také prodávat, což mě nesmírně těší. Třeba i vy, až příště půjdete v nějakém obchodě, kavárně nebo restauraci rychlého občerstvení k pokladně, tak tam uvidíte náš červený nos. A třeba i vy si pak vzpomenete na to, že další červený nos ve vaší kapse anebo na vašem nose znamená i další splněný sen někoho, kdo i pro nás obyčejné věci považuje za zázrak, pro jehož dosažení je potřeba nesmírného úsilí.